SMÍRČÍ KŘÍŽE

Nedaleko Studánky směrem k Blatinám, pod silnicí do Javornice, naproti bývalé Melicharově hospodě, stojí nízký, asi 90 centimetrů vysoký pískovcový kříž. Druhý stojí asi o 500 kroků dál směrem k Javornici, v úpadu nad Čihadlem. Je vysoký asi 140 centimetrů a nese nápis: 1893 znovu postaven. Podobných křížů je v rychnovském okrese napočítáno čtrnáct. Původ těchto křížů je opředen tajemstvím.

Rezervujte si některý z našich pokojů s příběhem!

Někdy jsou považovány za památky na příchod Cyrila a Metoděje, říká se jim cyrilo-metodějské, jindy za švédské nebo smírčí. Někdy jsou považovány i za mezníky. Jedním z nástrojů středověkého trestního práva jsou takzvané smírčí smlouvy, ve kterých je výslovně zmíněno postaveni kamenného kříže jako znamení pokání a usmíření. Je jisté, že pokud byl na základě takové smlouvy kříž postaven, šlo vždy o smrt člověka. Smlouva byla mimosoudním aktem vyrovnání mezi pachatelem a rodinou oběti. Počátek tohoto zvyku lze hledat nejpozději ve 14. století a konec smírčích smluv souvisí se vznikem Zemských zřízení v 16. století. Zvyk stavět kříže na místě neštěstí však nevymizel, ale stavěli je pozůstalí.

Tajemství javornických smírčích křížů

K javornickým křížům se žádné smlouvy nedochovaly. Oba jsou opředeny legendami o tragédii. Jeden o splašených koních a mrtvé nevěstě, druhý o loupežné vraždě. Oba javornické kříže navštívil sochař Vladimír Preclík a jejich příběhy vtělil do své knížky Smírčí kameny. Zastavme se u nich a zamysleme se, o čem závažném vypovídají – o vině, trestu a odpuštění.

Českých Bratří, Sedmihlásek, Pomněnka... Přečtěte si příběhy dalších pokojů.