PUŠTÍK

Naše nejznámější sova byla vždycky symbolem moudrosti. To proto, že byla průvodkyní řecké bohyně moudrosti Pallas Atheny. Také knihovníci se k puštíkovi hlásili jako ke svému znamení. Bohatá knihovna byla vždycky považována za duchovní poklad. Za založení knihovny ve městě Rychnově r. 1871 vděčíme Občanské besedě.

Rezervujte si některý z našich pokojů s příběhem!

Mít kvalitní knihovnu byla ctižádost především šlechtických rodů. Takovou úctyhodnou bibliotéku měl také majitel Rychnova František Antonín Libštejnský z Kolowrat (1778 – 1861), nejvyšší purkrabí a předseda Zemské vlády v Čechách, rakouský ministr vnitra a oponent knížete Metternicha, po r. 1848 krátce i jeho nástupce. Hrabě František Antonín cílevědomě rozvíjel svoje statky a zanechal úctyhodné dílo. S Kašparem ze Sternbergu se jako český vlastenec se zasadil o založení českého muzea.

Kam zmizelo Kolowratovo dědictví

František Antonín byl poslední potomek rychnovské pošlosti a libštejnské linie kolowratského rodu. Jeho svěřenecké vzkvétající panství přešlo na březnickou větev rodu Krakowských z Kolowrat, ale se svým pokladem, rozsáhlou knihovnou, naložil svobodně. Chtěl povznést pěstování vlasteneckého jazyka, jako prostředek národní uvědomělosti, a odkázal českému muzeu 35 000 knih.

U Vodníka, Lasička, Podléška... Přečtěte si příběhy dalších pokojů.