POMNĚNKA

Kytička s drobnými kvítky, modrými jako nebe se žlutými hrboulky v ústí, rostoucí u potoka nebo na vlhkých místech, vždycky potěší, to je pomněnka. Proto má tolik lidových jmen: rybí očko, dorotky, žabí očko, Panny Marie očko, vraní očko, nebeklíček, kašička, žabí kvítko, žabinky, žabí korálky, žabí panenky, kačení mýdlo, hastrmaní šaty a kdoví kolik ještě.

Rezervujte si některý z našich pokojů s příběhem!

Zdálo by se, že je to kdovíjak vzácná a užitečná rostlina, ale není. Roste všude. Sice se pomněnky někde používají do sirupů proti kašli, ale o účinku můžeme pochybovat. Pomněnka se uplatnila v květomluvě, obdarovanému říká: „nezapomeň na mě!“ I Slováci ji říkají nezabudka. Její modrá barva znamená věrnost a upřímnost a když se nám o ní bude zdát, půjdeme listovat ve snáři. Tam se dozvíme, že pomněnka ve snu značí stálé a užitečné přátelství.

Za pomněnkou do básní buditelských

Pomněnku si oblíbili i básníci. František Ladislav Čelakovský napsal ohlasové básně na lidovou poezii a označil je Pomněnky vltavské. Jím inspirovaný Karel Hynek Mácha reagoval Pomněnkami zasázavskými. Lidová moudrost praví „není na světě bylina, aby na něco nebyla“. To je jistě pravda, ale že by šťáva vylisovaná z pomněnek zakalovala ocel, jak nás zpravuje internet?

Sv. Václav, Růže, Mateřídouška... Přečtěte si příběhy dalších pokojů.