EN

Skrýt rezervace
Datum příjezdu:
Datum odjezdu:

Poláčkova Studánka

Letos uplynulo sedmdesát let od úmrtí československého spisovatele a humoristy, rychnovského rodáka Karla Poláčka. Na jeho počest a také na počest jiných demokratů meziválečného Československa (bratři Čapkové) pořádá letos Studánka několik připomínkových akcí.

Zdroj použité fotografie: www.ceskatelevize.cz

Letos uplynulo sedmdesát let od úmrtí československého spisovatele a humoristy, rychnovského rodáka Karla Poláčka. Německá okupace ho kvůli „rasové nečistotě“ poslala do koncentračního tábora, v jehož spárech tento výjimečný člověk vydechl naposledy. Na jeho počest a také na počest jiných demokratů meziválečného Československa (bratři Čapkové) pořádá letos Studánka ve spolupráci s Orlickým týdeníkem, MÚ Hronov, Společností bratří Čapků, MÚ Rychnov nad Kněžnou, Prahou 10, DSOHP a Revue Přítomnost několik připomínkových akcí.

Karel Poláček

Karel Poláček přišel na svět v březnu roku 1892 do českožidovské živnostenské rodiny v malebném kolovratském Rychnově nad Kněžnou. Tam také navštěvoval gymnázium, jehož studium ovšem dokončil až roku 1912 v Praze. Následně se stal studentem právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na počátku první světové války (1914) narukoval do rakouské armády.

Kruté válečné boje přežil a vrátil se zpátky do Prahy, kde prožil „zlatá dvacátá léta“ ve společnosti svých přátel bratrů Čapkových nebo třeba Ferdinanda Peroutky. Brzy zde také založil rodinu. V těchto letech se Karel počíná zabývat literární tvorbou. Publikoval do satirických časopisů Štika venkova nebo Nebojsa. Roku 1922 navázal spolupráci s deníkem Lidové noviny, kde působil jako fejetonista, sloupkař a také soudní zpravodaj. Spolupracoval i s novinami Tribuna nebo České slovo a v letech 1927 – 1930 řídil humoristický čtrnáctideník Dobrý den.

Po „Mnichovu“ (1938) byl Karel Poláček kvůli německé rasové politice nucen opustit své zaměstnání a brzy také svůj dosavadní život. V červenci roku 1943 byl deportován do židovského ghetta Terezín a v říjnu následujícího roku převezen do polské Osvětimi. Pravděpodobně zemřel v táboře Gleiwitz 21. 1. 1945.

Edudant a Francimor

Ve 30. letech napsal Karel Poláček společně s Josefem Čapkem pohádkovou povídku o synovcích kouzelnice madam Halabáby – o Edudantovi a Francimorovi. Právě tito dva klučíci budou průvodci většiny venkovních akcí pořádaných letos na Studánce. Bude se jednat například o Otevírání lesa včelného, následné Zamykání lesa včelného s Bábou Halabábou, soutěž o PRIMA prvňáka, akci Povídání o pejskovi a kočičce, kdy se na Studánce bude konat finanční sbírka pro psí útulek v Lukavicích. V odkaze na Poláčkův román Muži v offsidu se v letovisku uskuteční beseda hráčů kopané do 21 let.

Mariáš a jiné živnosti

Netradičním připomenutím díla Karla Poláčka bude také sešlost hráčů mariáše, která se uskuteční v červnu na Studánce, a to za účasti zkušeného hráče Vladislava Vízka. Sám Poláček ve svém díle Mariáš a jiné živnosti napsal: „Jakožto rozumný sport sílí svalstvo, mírně rozjařuje a dává zapomenouti na všechny trudy a útrapy života vezdejšího.“

Připojte se k našim akcím, společně se tak vydáme vstříc vzpomínce na odvážné demokraty meziválečného období Československa.

Kontakt

Hotel Studánka

Hotel STUDÁNKA
Letovisko Studánka 505
516 01 Rychnov nad Kněžnou

Rezervace

+420 494 389 200

GPS

50.168888, 16.32057