PODBĚL

Podbělu se lidově říkalo koňské kopyto. Asi proto, že list připomíná tvarem otisk kopyta. Že by se poustevník Ivan překoukl a považoval ho za čertovo kopyto, když po něm házel ze skály balvan? Ivan by ale měl bylinky poznávat. Úkolem poustevníka nebyly jen modlitby a rozjímání. Měl sušit bylinky a pomáhat lidem.

Rezervujte si některý z našich pokojů s příběhem!

Právě podběl mezi léčivé bylinky patří. Odvar se používá proti kašli či zánětům a má močopudné účinky. Používá se samotný, případně v čajových směsích. Čerstvé lístky z odvaru léčí spáleniny, oteklé klouby, vředy, špatně se hojící rány a záněty žil. Na kvítky podbělu, které patří do čajů, by se musel vypravit hned na jaře. Nic ještě neroste a slunce už vytahuje ze země celé svazky slunci podobných žlutých kvítků na tlustých šupinatých stoncích.

Kterak Ivan sbíral kvítka podbělu

Lidově se mu ještě říká lopušnice, májík, ubytník, mateří líčko, líčko Panny Marie, nebo babuška, babuše. To asi proto, že zářivé květy brzy zbělají a semínka na bílých padáčcích roznáší vítr do světa. Na mladé lístky by Ivan musel hned po odkvětu. To by ale nesměl zahálet. Možná měl císař Josef pravdu, když poustevníky pro zahálku zrušil.

U Rybáře, Sedmihlásek, Svatý Marek... Přečtěte si příběhy dalších pokojů.