BŘÍZA

Břízu, jejíž tenounké větve se chvějí sebemenším větříkem a připomínají vlasy víly s bílými kmeny na pozadí tmavého lesa, nazývali lidé lesní pannou. Nenajdeme ji v tmavém lese, miluje světlo a pod ní bývají kozáci a křemenáče. Dovede uzdravovat. Obětavá bříza snáší naše znečištěné ovzduší, poskytuje proutí na košťata, dřevo na nábytek a listí na čaje i kosmetiku.

Rezervujte si některý z našich pokojů s příběhem!

Staří Římané, jak praví Matthioli, využívali pružné březové větve k trestání nešlechetných lidí a „dokadž ještě papír náš vymyšlen nebyl na korách březových se psávati muselo“. Píše o moci vody březové, že „moc její jest lámati kámen v ledví a v měchýři“. Také že „táž voda krásnou tvář činí“. Čaj – odvar z listí – pomáhá opravdu při chorobách ledvin, revmatismu a využívá se pro kosmetické účely.

Bříza jako vtělení bohyně Matky

Bříza byla pro Kelty jedním ze sedmi nejdůležitějších posvátných stromů. Je stromem lásky, jara a světla, vtělení bohyně Matky, zejména její panenské podoby Brighdid. Bříze jsou zasvěceni lidé narození o jarním slunovratu 21.6. Mají příjemnou dobrou povahu, jsou duchovně a citově založení, nelpějí na hmotných statcích, jsou skromní, nepůsobí starosti, nezneužívají důvěry a laskavosti, milují útulný domov, knihy a potřebují spřízněnou duši. Jsou pracovití, inteligentní a plni fantazie. Morálka jim zjednává úctu, ale neprůbojnost je nepřivádí na vrchol.

Podléška, U Vodníka, Pupava... Přečtěte si příběhy dalších pokojů.